• Decrease font size
  • Default font size
  • Increase font size

Obecní úřad

oú doubravcice

OÚ Doubravčice

Obecní 94

282 01

tel.: 321 677 901
e-mail: ou@doubravcice.cz
www.doubravcice.cz

Úřední hodiny:
PO   9 - 10.30 h
PÁ   17 - 19 h

IČ: 00235369
DIČ: CZ-00235369
č. účtu 427918339/0800


Zastupitelé

Jaroslav Prkno, starosta
Kristýna Žákovcová, místostarostka

František Chmelenský,  Martin Hladík,
Miroslav Hájek, Petra Kněžourová,
Martin Kubica

zastupitelé obce od října 2014



Mapa obce

Mapa obce Doubravčice

odkaz mapa obce
Ke shlédnutí zde

Výročí 680 let obce

smlouva 1331V roce 2011 jsme si připomenuli 680 let od první dochované písemné zmínky o naší obci. Jedná se o darovací listinu s pečetí krále Jana Lucemburského, datovanou v srpnu 1331.
Oslavy tohoto výročí úspěšně proběhly 3.- 4. září 2011. Fotografie z oslav a ze slavnostního požehnání nové obecní kapličky naleznete ve fotogalerii.

Znak obce

V lednu roku 2011 zadalo zastupitelstvo obce tvorbu znaku a vlajky pro naši obec. Návrh zpracoval Mgr. Jan Tejkal (Heraldická tvorba Ostrava). Obci bylo předloženo několik variant, z nichž byla zvolena finální verze (č. 15).  Návrh znaku a vlajky  byl předán Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, která ho v listopadu 2011 schválila.  K předání dekretu symbolů obce, předsedkyní Poslanecké sněmovny, došlo v lednu  2012. Více info ZDE.

Krizová čísla

Starosta
v případě krizové situace v katastru obce Doubravčice: 776 324 423
Lékaři - při bezprostředním ohrožení života: 155
- lékařská pohotovost Kolín: 321 723 000
- nemocnice Kolín: 321 756 111, nemocnice s poliklinikou Č. Brod: 321 610 811

ČEZ - 840 850 860
Policie
- 158
- Č. Brod: 321 622 361
- Kostelec n.Č.l: 974 874 720

Hasiči
- 150

PDF Tisk Email
seznam článků
Turistika
Hradiště u Doubravčic
Hrad Šember
Řeka Šembera
Doubravčice
Všechny strany

Tipy a zajímavosti nejen pro turisty

pohlednice obce Doubravčice z roku 2009Každé místo si zaslouží naší pozornost, všude se dají objevit krásná a nečekaná přírodní zákoutí, stopy dávné historie, zajímavé stavby či výtvory současného člověka.

Následující stránky jsou věnovány obci Doubravčice, jejímu zajímavému okolí plnému historie i vzdálenějším místům, dosažitelným však snadno na kole či autem.


 


Naučná stezka

  • Údolím Šembery - V sobotu 10. září 2011 byla starostou města Č.B. otevřena nová naučná stezka s názvem Údolím Šembery.  Stezka vede od pivovaru v Českém Brodě podél Šembery, kolem Podviničního rybníka do Zahrad, kde kříží Naučnou stezku Zahrady a pokračuje pak dále stále proti proudu Šembery. Stezka je doplněna o 12 informační tabulí s interaktivními prvky a otázkami pro zvídavé děti i dospělé. Poslední z tabulí byla umístěna v místech hradu Šember pod obcí Doubravčice. Celková délce stezky je cca 8,5 km, náročnost lehká až střední. Doporučeno i pro rodiny s dětmi.  Více info www.koniklec.cz

Turistické stezky

  • přímo obcí prochází žlutá a zelená turistická stezka, pod obcí v údolí Šembery se kříží žlutá, zelená a červená. Obec Doubravčice je proto vhodná jako výchozí bod pro kratší či delší pěší výlety do okolí. Dopravu do obce zajišťují autobusové linky č. 491 (Č. Brod - Mukařov) a 423 (Úvaly - Č.Brod), v obci naleznete krámek s potravinami (otevřeno kromě neděle do 13h), dvě restaurace a cukrárnu (otevřeno kromě pondělí do 17h).
  • doporučené trasy
    Doubravčice - údolí Šembery - kostel Sv.Martina - Kozojedy (nenáročná trasa, vhodná i pro děti) 
    Doubravčice - Hradiště u Doubravčic - hrad Šemberk - Šembera - Tuchoraz - Podviniční rybník - Český Brod (celodenní procházka)
    Doubravčice - údolí Šembery - kostel sv. Martina u Kozojed - Bukovina - Jevanský rybník
    Doubravčice - Masojedy - Hradešínský les - Hradešín - vrch Klepec u Přišimas
    Doubravčice - les Dubina - Žernovka - Louňovický a Vyžlovský rybník - Voděradské bučiny

Cyklotrasy

  • Doubravčice jsou zahrnuty do systému značených cyklotras; dobrá poloha obce umožňuje cyklistům výlety krásným okolím za zajímavými cíli i mimo mapou dané trasy.
  • doporučené trasy (Upozornění: jedná se většinou o cyklotrasy tj. značené trasy pro cyklisty vedoucí po místních komunikacích.)
    Doubravčice - Štíhlice - Žernova- Louňovický rybník - Voděradské Bučiny - Jevany
    Doubravčice - Mukařov - Klokočná
    Doubravčice - Mukařov - Svojetice - Třemblat - hvězárna Ondřejov (12 km)
    Doubravčice - Štíhlice - Bukovina - Kozojedy - kostel sv. Martina - Kostelec nad Černými lesy
    Doubravčice - Štíhlice - Vyžlovka - Jevanské rybníky - Jevany - Aldašín - Bohumile
    Doubravčice - Šembera - Zahrady - Tuchoraz - Bylany
    Doubravčice - Šembera - Tuchoraz + rybník - Přistoupim - Vitice - Lipanská mohyla - Kouřim

Doporučené mapy a literatura:
turistická mapa Okolí Prahy jihovýchod, mapa Černokostelecka, turistická mapa Shocart 1:50 000 Střední Posázaví a Kutná Hora, turistická mapa Shocart 1:50 000 Nymbursko, turistická mapa Kompass 1:50 000 Praha východ, KTČ Turistická mapa Okolí Prahy, Cyklomapa Černokostelecko, Průvodce po Čechách Moravě Slezku díl 1. Okolí Prahy (nakl.Soukup&David), M. Dvořák Český Brod - Stručné dějiny, umělecké památky, pamětihodnosti na Českobrodsku (Interes 1992)

turistická a cyklomapa okolí Doubravčiccykloservis Vyžlovkaodkaz  stáje Žernovka

turistická a cyklomapa okolí cykloservis Vyžlovka stáje Žernovka



Hradiště u Doubravčic

Turistická stezka žlutá a zelená; směr Šember (hradiště). Samotné hradiště  resp. valy bez informační cedule. Připravuje se naučná stezka.

Hradiště u Doubravčic - valy

  • Území dnešní obce Doubravčice bylo v minulosti hraničním územím dvou slovanských kmenů: Zličanů (žijících na Českobrodsku a Kouřimsku) a Čechů (obývající oblast na západě). V tehdejších dobách byla Šembera podstatně větší  a důležitější řekou než je tomu dnes a  někteří vědci se domnívají, že právě ona byla hraniční řekou mezi dvěma slovanskými kmeny. Kmen Čechů si dlouhodobým válčením i vyjednáváním postupně podmanil okolní kmeny, včetně Zličanů. Doubravčické hradiště (spolu s tismickým, klučovským a přistoupimským) bylo pravděpodobně zničeno právě v bojích s kmenem Čechů. Jeho zánik se spojuje s polovinou 9.století.
  • Hradiště je považováno za jedno z nejstarších slovanských opevněných sídlišť v Čechách. Toto místo bylo osídleno již v době bronzové (1300 př.n.l.), první opevněné hradiště se datuje do doby železné/halštatské (500 př.n.l.).
  • Necelý 1 km od obce se v lesích nad řekou Šemberou nachází až 60 m vysoký ostroh, chráněný prudkými svahy, pouze od jihu přístupný. Na této straně byl chráněn systémem valů a příkopů. Zachovalého obranného systému využili mnohem později také Slované (6 stol.n.l.) a na zbytcích původního osídlení vybudovali dřevěnou obrannou (více)patrovou věž a rozšířili postupně areál až na 4,5 ha. Lze soudit, že hradiště, díky své strategické poloze, sloužilo především účelům vojenským a strážným; chránilo obchodní cestu a je spojováno i s vyhledáváním nerostných surovin v okolí (ve středověku je doloženo rýžování zlata na říčce Šembeře).
  • Archeologický průzkum odhalil rozsah celého opevněného systému hradiště asi na 13 ha, nejdůležitější, vnitřní část areálu má přes 1 ha.
    Fortifikace byla tvořena soustavou čtyř valů (z období středověku až po dobu železnou), z nichž ten vnější je podobný velké terénní vlně; dosahuje šířky až 18 m, výšky 4 m a přetíná ostrožnu v délce téměř 150 m. Příkop před ním je dnes pravděpodobě mělčí než v minulosti, přesto má hloubku až 3 m a šířku 12 m. Archeologický výzkum zde byl proveden v letech 1961-77, prof. Jaroslavem Kudrnáčem (vedl i průzkumy na okolních hradištích např. Klučov). Nálezy jsou v Podlipanském muzeu Č. Brod, Regionálním muzeu Kolín a Archeologickém ústavu v Praze. Archeologové zanechali na území hradiště několik jednoduchých dřevených přístřešků, které se časem zbortily a teprve při brigádě místních obyvatel byly v roce 2008 odstraněny.
  • Hradiště u Doubravčic má číslo 902 v seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
  • Roku 1357 byl na místě hradiště vybudován hrad Šember (viz. Hrad Šember)


Pozn.
Ostrožna je terénní útvar jazykovitě protáhlého tvaru, který je z obou stran ohraničený příkrými svahy. Takový terénní útvar obvykle vybíhá z hřebene nebo planiny a ukončuje jej opyš. Ostrožny používaly často právě k výstavbě hradišť a hradů.
Opyš je geomorfologický útvar, který má obvykle charakter úzkého hřbetu. Je to zadní, klesající a zužující se část ostrožny. (encyklopedie Wikipedie)

 


Hrad Šember

 

Turistická stezka žlutá, zelená; směr Šember (hradiště); poblíž je i turistické rozcestí Na Zámkách - střetává se zde červená a žlutá. Samotný prostor hradu bez označení. Připravuje se naučná stezka.

  • Místo, na kterém byl vybudován hrad Šember, bylo osídleno již v době bronzové, později zde vzniklo keltské a slovanské hradiště (viz. Hradiště u Doubravčic).prostor hradu Šember
  • Vysoký a nepřístupný roh ostrohu nad říčkou Šemberou, s pozůstatky opevnění, využil pro stavbu Dětřich (Theodorik) z Portic. Tento příbuzný pánů z Pardubic, biskup mindenský, probošt vyšehradský a kancléř císaře Karla IV. založil v roce 1357 v nedaleké Klášterní Skalici nejmladší cisterciácký klášter v Čechách. Ve stejné době Dětřich z Portic zakoupil pozemek pro stavbu klášterního hradu a to od Ješka z Náchoda, držitele sousedního panství v Kostelci nad Černými lesy. Díky tomu je o koupi a úmyslu stavby hradu písemný záznam. Hrad Šember zůstal v majetku kláštera až do husitských válek. Roku 1421 klášter zanikl, podobný osud potkal pravděpodobně i hrad Šember, který byl dobyt husity. Jako pustý se hrad uvádí k roku 1452.
  • Hrad byl pojmenován Schönberg, odtud patrně počeštělé Šemberk (Šember). Některé prameny uvádějí, že při koupi ostrohu Dětřichem z Portic, zde stával již hrad, ale celý pouze dřevěný.
  • Stejně jako hradiště i hrad na jeho místě plnil především vojenskou a obrannou funkci. Chránil obchodní cestu údolím a jeho největší předností byla strategická pozice na vysokém, nepřístupném ostrohu a mohutná valová hradba. Nebyl zřejmě vybaven ani vyšší kamennou věží a vlastní část hradu měla malý oválný obrys, ze severní strany ukončený skalnatým hřebenem.
  • Pozůstatky hradu: vyzděné zbytky hradeb ve východní stěně, propadliny předpokládající sklepení, zbytky stěn budovy (středověké zdivo), prostor hrázděného paláce, valy.

Pověsti:

  • Ve sklepení hradu je prý ukryt velký poklad, pokus o jeho objevení v r. 1689 však nebyl úspěšný. Má se nacházet v tajné chodbě, vedoucí ze sklepení hradu do Kostelce, jak si myslel farář od sv. Jindřicha z Prahy, který ho tenkrát marně hledal.
  • O velikonocích na "Velký pátek", se prý otevírají se poklady na hradech, v podzemí ukryté a  zde se ještě navíc zjevuje malý mužík s měšcem plným peněz.
  • Na skalním ostrohu, lidmi pojmenovaném "Čertova lenoška" prý sedává sám Satanáš, když vyhrává na dudy.
  • Po staré cestě vedoucí od hradu do Kostelce občas projíždí černý kočár a uvnitř sedí dvě tajemné kněžny.


 

Řeka Šembera

Turistická stezka červená, pod Tuchorazí doplněná naučnou stezkou "Zahrady", v údolí pod Doubravčicemi  připravována naučná stezka v roce 2011. Připravuje se naučná stezka.
Šembera pod hradem

  • Šembera přináleží do povodí dolní Labe; ústí do Výrovky, ZW 22,8 km.  Pramení u Jevan v 415 m n.m., odkud protéká otevřenou rovinou mezi lukami a poli. Do Vavřineckého potoka (Výrovky) ústí zleva na ř.km 3,4 v 182 m n.m. Š e m be ra je úzký (také 2-4 m) nížinný potok, místy regulovaný či zarostlý. Sjízdná je Šembera již za mírně vyššího stavu vody, téměř celoročně, lépe však při vypouštění rybníků. Plavba je pomalá, vzhledem k místy zarostlému korytu a pro nutnost přetahování stro m ů. (www. infoglobe.cz)
  • Obec je taková brána do lesů Dolánek, které mají charakter šumavského rázu. Potok Šembera, který vévodí tomuto lesu z velké části napájí Štíhlické prameny. V současné době je v mapách zakreslen jeho samotný pramen nad rybníčkem, který je mezi Vyžlovským hřbitovem a drůbežárnou, ale dříve se uváděl začátek Šembery na soutoku potoka Lázný a Kozojedský. (www.stihlice.cz)
  • Řeka Šembera tvořící četné peřeje a chovající pstruhy a raky, je lemována četnými lesními chatami... divoce romantické skalní partie... malebné a často malované skupiny skal...(Průvodce po černokostelecku, Fr.Šimáček, JUDr. J. Veselý, vydáno r. 1937)
  • Říčka Šembera sbírá své vody v okolí Kozojed na Černokostelecku. Na svém horním toku prudce spadá zalesněnou pahorkatinou do Polabské nížiny. Vytváří při tom divoké romatické údolí, které patří bezesporu k nejkrásnějším partiím středních Čech. Před Českým Brodem protéká kolem tvrze v Tuchorazi, která je vděčným turistickým cílem. Další pozoruhodnosti nabízí město Český Brod. Výlet je možné spojit s koupáním. Trasa se vhodná i pro svátečnější turisty: není na ní prakticky žádné větší stoupání." (Průvodce Okolí Prahy; kapitola Kudy teče Šembera; nakl. Soukup a David vyd. 1993)
  • V dávné minulosti byla Šembera důležitějším a mnohem větším vodním tokem než je tomu dnes. Vytvářela hranici mezi dvěma sousedícími slovanskými kmeny a při častých (i bojových) výpravách bývala pro lidi nebezpečným živlem. O své skryté síle dala vědět ještě v roce 1865, kdy voda protrhla hráze rybníků a ničila cestou vesnická stavení i domy v Českém Brodě. Cestou do Českého Brodu napájela Šembera (a její menší přítoky v Dolánkách) v minulosti celkem 9 rybníků: Balík, Žabinec, Dívčí, Šember (pod hradem), Stodolu, Řešeto, Mrzák, Tuchorazský a Podviňák (poslední dva existují dodnes).
  • Často bývá citována podoba dnešní říčky Šembery s malými vodními toky na Šumavě (stejný krajinný ráz v údolí pod obcí; balvanité řečiště, skalky na březích...)
  • Údolí Šembery pod Doubravčicemi se stalo již ve 20. letech min. století oblastí vyhledávanou trampy, kteří zde položili základy chatových osad. Dnes zde najdeme SOÚK (Spojené osady údolí Kozojedského), chatovou osadu v lokalitě pod Čihadly a na Lázném potoce a chaty v lokalitě Na Zámkách a dole při Šembeře v místech bývalého rybníka Mrzák.

Šembera:      potok, říčka
povodí:          dolní Labe
pramen:        poblíž Vyžlovky
délka toku:    22,8 km

Pod Doubravčicemi (v chatové osadě) je soutok Lázného potoka a Šembery; Lázný potok tvoří hranici katastru obce na jihu.


 

Obec Doubravčice

  • Samotnou obcí prochází značená žlutá a zelená turistická stezka. Žlutá vede od Českého Brodu na Mukařov, nebo je zde možnost za obcí odbočit Hradiště u Doubravčic - Rozcestí na Šembeře a přes Přehvozdí dojít do Kostelce nad Černými lesy. Zelená pak směřuje z Kozojed přes Doubravčice a Masojedy k Hradešínskému lesu a dále se stáčí na Tismice a Tuchoraz.
  • V Doubravčicích se sice nenacházejí významné památky, ale je zde pár míst, která stojí za zastavení.
  • Nejstarší zástavbu v obci představovala vesnická stavení a hospodářské budovy kolem dnešní horní návsi. Dodnes se zachoval původní tvar návsi a je zde i několik pěkně udržovaných stavení, přestože jejich majitelé se již dávno nevěnují tradiční zemědělské činnosti. Významným dokladem místní minulosti je také zachovaná roubená chalupa a špýchar (nepřístupné). Dnešní restarurace Čabuzi bývala zájezdním hostincem, odehrávaly se zde taneční zábavy i divadelní představení. V budově místní školy (dnes kanceláře soukromého podniku) se začalo vyučovat zřejmě na konci 18.stol., neboť již roku 1770 byl v obci řádně ustanovený učitel.
  • Na návsi byl roku 1921 postaven pomník padlým spoluobčanům z Doubravčic. Vlevo od pomníku stávala od roku 1923 kamenná kaplička, odstraněna byl na zřejmě na počátku 50. let. Nahradila původní dřevěnou zvoničku "vidlák", která zde stávala ještě od dob císařovny Marie Terezie. V roce 2009 byla zahájena veřejnou sbírkou obnova obecní kapličky (viz. O obci - Obnova kapličky).

Připravuje se informační tabule o obci, která bude umístěna u kapličky.

  • Za obcí, při silnici na Masojedy, stojí malý krucifix z roku 1851 (směr zelená turistická trasa). V roce 2011 byla  vyměněna poškozená socha Krista, o několik let dříve prošel pomníček celkovou rekonstrukcí. Vedle stojící dub letní je na hranici katastrů obcí Doubravčice a Masojedy. Obvod jeho kmene je 315 cm a stáří odhadováno až na 200 let. Přes pole odtud vede znovuobnovená polní cesta "U hruštičky", která byla osázena třešněmi, jeřabinami a nechybí tu ani ona hrušeň. Polní cestou lze dojít do míst Na Čihadlech, kde je hlavní silnice a značená žlutá turistická trasa s možností odbočky směrem do údolí Lázného potoka a Šembery.
  • Přejde-li se hlavní silnice po žluté a na konci ulice se nepokračuje vpravo po značení, ale vlevo, tak po pár metrech (tam kde stojí nový vodojem a zády k zatopenému lomu za zdí) je za příznivého počasí ideální místo pro rozhled do velmi dalekého okolí od západu přes sever až na východ.